Dva léky se stejnou účinnou látkou na stejné onemocnění, přesto každý za jinou cenu. Za některý člověk v lékárně doplácí třeba nižší stokoruny, za druhý nic. Jak je to možné? Podle lékárníků se jedná o poměrně složitý mechanismus, který se snaží přiblížit širší veřejnosti v dalším díle celoročního projektu Deníku Vizita. Součástí jsou i informace, jak co nejrychleji zjistit, ve které lékárně je k dostání lék, jenž člověk shání.
Když se člověk léčí třeba s vysokým krevním tlakem nebo jinou chronickou nemocí, stává se, že za jeden lék na předpis musí doplácet řádově třeba nižší stokoruny za tříměsíční balení. Za jiný – s toutéž léčivou látkou (nebo kombinací látek) – ale nedoplácí nic.
Kupříkladu za čtvrtletní balení jednoho z léků na vysoký krevní tlak Tritazide s účinnými látkami ramiprilum/hydrochlorothiazidum, který pacient může získat jen na předpis, doplácí nižší stokoruny. V lékárnách je ale k dispozici i varianta Ramipril H Actavis se stejnou kombinací účinných látek, který je bez doplatku.
Jak je možné, že léky se stejnými účinnými látkami, zatíží kapsy pacientů různě? „Cena léku na předpis v České republice není určována volně trhem, ale podléhá cenové regulaci,“ vysvětlil pro Deník.cz prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Systém správních řízení pro určení cen a úhrad léčivých přípravků je podle něj ale natolik složitý a nepřehledný, že se ceny léků liší nejen v čase, ale i mezi jednotlivými registračními kódy téhož léku jednoho výrobce. „Stát stanovuje takzvaný cenový strop, tedy maximální možnou cenu, za kterou se lék může dostat na český trh. Tato cena původce se vypočítává na základě referenčního koše vybraných států Evropské unie,“ poznamenal.
Složitý mechanismus
A spletitý mechanismus přiblížil. „Ze tří nejnižších cen se stanoví průměr, který tvoří maximální cenu výrobce. K té se následně připočítává společná distribuční a lékárenská přirážka a daň z přidané hodnoty. Jak distribuční, tak lékárenská přirážka jsou také regulovány státem – cenovým předpisem je stanovena maximální výše obchodní přirážky,“ přiblížil.
Přirážka je v České republice podle jeho slov degresivní. „To znamená, že procentuálně klesá s rostoucí cenou léku – u levnějších léků je přirážka vyšší, zatímco u dražších léků je procentuálně nižší. Cena léku je tedy tvořena součtem těchto hodnot – ceny výrobce, obchodní přirážky a daně z přidané hodnoty. Výsledkem tohoto součtu je konečná cena léku,“ uvedl.
Doplatek je podle něj rozdíl mezi konečnou cenou léku a úhradou pojišťovny. „Úhradu stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv ve správním řízení. Rozdíly v doplatcích mezi léky se stejnou účinnou látkou mohou být způsobeny například rozdílnou cenovou politikou výrobců. Originální přípravky jsou většinou dodávány za vyšší ceny než takzvaná generika (alternativy k originálním značkovým lékům, pozn. red.),“ sdělil.
Těžké vysvětlování pacientům
Rozdíly podle něj také bývají mezi jednotlivými generiky. „Z těchto důvodů může být jeden lék bez doplatku, zatímco za jiný se platí, přestože obsahují stejnou léčivou látku. Systém stanovení cen a úhrad je navíc nastaven tak, že i dva léky, které obsahují stejnou účinnou látku, mohou mít stejnou celkovou cenu, ale rozdílnou úhradu ze zdravotního pojištění, a tím pádem různý doplatek,“ osvětlil složité výpočty.
Současný systém v České republice považuje Krebs vůči jednotlivým provozovatelům za velmi nespravedlivý. „Nákupní podmínky se mohou natolik lišit, že jeden subjekt nakupuje za jiné ceny, než stejný přípravek nakupuje jiný subjekt. Rozdíly nemusí být dány pouze rozdílnou přirážkou uplatněnou distribucí. Není totiž výjimečné, že konkrétní přípravek uvádí na trh za významně rozdílné ceny i výrobce. V důsledku toho pak dochází k dramatickým rozdílům v doplatcích,“ řekl.
Podle něj je velmi těžké až nemožné to mnoha pacientům vysvětlit. „Je to pro ně naprosto nepochopitelné. Podle našich opakovaných průzkumů by naprostá většina pacientů stejné doplatky uvítala stejně jako lékárníci. Lékárenská péče by měla být všem pacientům dostupná za stejných podmínek, včetně spoluúčasti,“ dodal.
Cenu mohou ovlivnit i lékárny
Podle mluvčího lékárenské sítě Dr. Max Michala Petrova může to, že někdo doplácí a jiný ne, souviset buď se systémem ochranných limitů (po překročení pacient už nemusí nic doplácet), anebo s tím, že se liší diagnóza, pojišťovna, že jde o děti, těhotné nebo lidi ZTP, kteří mají zvlášť těžké postižení. „Nebo jde o výsledek obchodní politiky lékárny. Například u nás je drtivá většina inzulinů bez doplatku. To jsou asi ty hlavní důvody,“ shrnul pro Deník.cz.
Zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro Deník.cz uvedli, že připlácení pacienta u léků, které mají stejnou účinnou látku, může být způsobeno například rozdílem ve způsobu stanovení maximální ceny a úhrady. „Doplatek na konkrétní léky může svou strategií ovlivnit i distributor a lékárna, kteří nemusí využít celou maximální obchodní přirážku,“ doplnili.
Najít rychle svůj lék
Když je člověku ouvej a shání lék, kterého je zrovna nedostatek, mnoho času a sil zabere složité obvolávání či obcházení lékáren. Zájemci ale mohou bezplatně využít vyhledávač dostupnost-leku.cz vyvinutý dvěma mladými vývojáři. Do příslušné kolonky stačí zadat název léku a zaškrtnout příslušný kraj. Zobrazí se lékárny, kde lék mají.
Platformu založili vývojáři Tomáš Landovský a Roman Vuchtrl, přičemž lidem se zobrazuje nabídka desítek lékáren, které do ní vstoupily. „Od těch v malých obcích až po nemocniční,“ informoval Deník.cz již v minulosti Landovský.
Pro pacienty je vše zdarma. „Ve vyhledávači mohou hledat jakékoli léky, nejen ty se sníženou dostupností,“ upřesnil Landovský. Zobrazují se tam jak léky na předpis, tak volně prodejné. Data ve vyhledávači se aktualizují několikrát za hodinu a člověk se nemusí nijak registrovat, aby mohl přes mobil či počítač lék hledat.
Léky s ohroženou dostupností
Pokud lidé nějaký lék nemohou sehnat, mohou využít i vyhledávač na portálu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). V něm lze najít informaci, zda za ztíženou dostupností či nedostupností stojí třeba výrobní problémy, které výrobce či distributor slibuje do budoucna odstranit, nebo zda je například výroba léku ukončena.
V tabulce jsou uvedeny i případné alternativy. Pokud výrobce či distributor oznámí datum, kdy by měl být lék opět k dispozici, v tabulce se též objeví. Jedná se o informaci, kterou nestanovuje SÚKL, a na základě oznámení výrobce či distributora léku se může v průběhu času měnit.
Ústav zároveň upozorňuje na léky s příznakem „omezená dostupnost“, u nichž to ale automaticky neznamená, že je nelze sehnat. „Upozorňujeme i na léky, u nichž existuje riziko, že by v budoucnu mohla být jejich dostupnost ohrožena,“ vysvětlil ředitel SÚKL Tomáš Boráň. Je to signál, že zástupci státu přijímají opatření k zajištění dostupnosti.
Z čeho se skládá prodejní cena léku?
Léky hrazené ze zdravotního pojištění
Prodejní cena v lékárně je vypočítána pomocí těchto položek:
cena výrobce: hodnota, za kterou byl dané lékárně dodán konkrétní lék výrobcem či distributorem
obchodní přirážka: je tvořena procentní sazbou a pevnou částkou, tzv. nápočtem.
DPH: aktuálně platná daň z přidané hodnoty
Léky nehrazené ze zdravotního pojištění
Ceny léků, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, nemají regulovánu cenu výrobce či obchodní přirážku. Jedinou regulací tak je pouze konkurenční boj.
Podrobný popis tvorby cen je na webu SÚKL.
Výpadky u léků na předpis
Na úřední desce SÚKL je uveden seznam léků na předpis s omezenou dostupností i zdůvodnění, proč byl daný léčivý přípravek takto označen. Seznam je pravidelně aktualizován. Náhradu za nedostupný či málo dostupný lék na předpis může určit výhradně lékař či lékárník. Člověk, kterému lékař předepsal lék s omezenou dostupností, se může i podívat do aplikace eRecept, kde v mapě lékáren uvidí, kde ho případně mají k dostání. Aplikaci si lze i stáhnout do mobilu s Androidem (Google Play) i Apple (AppStore).
Dostupnost léků
Vyhledávač dostupnost-leku.cz vytvořili vývojáři ze studia Applifting Tomáš Landovský a Roman Vuchtrl. Člověk zadá hledaný lék, přičemž se mu zobrazí lékárny (rozdělené podle krajů), kde ho mají. V konkrétní provozovně si jej může případně i zarezervovat přes eRecept či si nechat poslat mail, až ho tam budou mít.
Příklady ze zahraničí
Výpadky některých léků trápí nejen Českou republiku, ale i mnoho jiných zemí. I tam lidé mnohdy musí obvolávat lékárnu po lékárně, aby zjistili, zda požadovaný lék má. K lepší orientaci by proto přispěl jednoduchý přehled, kde a za kolik prášek sehnat. Podle experta na lékovou politiku Josefa Suchopára skvělý systém funguje v Polsku či Estonsku.
V Polsku mají informace o dostupnosti léčivých přípravků na speciálních webových stránkách. „Když do políčka na polském webu napíšete název léku, objeví se vám čtyři různé velikosti balení a lékové formy. Pokud na jednu z nich kliknete, objeví se jednotlivé lékárny s adresou i telefonem, s otevírací dobou,“ uvedl Suchopár pro Deník.
Zájemce tak může zjistit, ve které lékárně nejblíže od jeho bydliště je konkrétní lék dostupný a kolik stojí. „Ještě vám to ukáže, kolik hradí pojišťovna a kolik si doplácí pacient,“ přiblížil.
Též na estonském webu člověk do příslušného políčka zadá název léku a obratem se zobrazí všechny lékárny, kde a za kolik jej mají skladem. Poté lze kliknout na ATC (anatomicko-terapeuticko-chemickou klasifikaci léčiv) a vyjedou obdobné léky a jejich ceny.
Andrea Cerqueirová
Deník.cz
Přidejte odpověď